imageimageimageimageimageimageimage



Reakcia: Tajemství Ježíše z Nazaretu

24.12.2012


Za povolenie o zverejnenie tejto reakcie ďakujem človeku, ktorý sa pod toto podpísal ako vanok_v_blate. (Týmto nickom mne známy z chat portálu Pokec z miestnosti Ježiš Ťa Miluje!).

Najskôr sa vyjadrím k textu Tajemství Ježíše z Nazaretu z akéhosi tebe blízkeho hľadiska, že prijateľné je len to, na čo je dôkaz. Od Vladimíra Lišku (autora textu Tajemství Ježíše z Nazaretu) som sa nedozvedel žiadne argumentačne silné myšlienky vyvracajúce Ježišovo vzkriesenie po jeho smrti na kríži. Oboznámil som sa len s hypotézami prezentovanými Vladimírom Liškom a všimol som si jeho chabý spôsobo obhajoby týchto hypotéz.

Zeleným písmom uvádzam citácie z textu Tajemství Ježíše z Nazaretu a čiernym písmom ich komentujem.

...Ježíš proto (ako znalec židovského náboženstva a jeho starozákonných tradícii) docela určitě znal i všechna mesianistická proroctví, sahající hluboko do minulosti Izraelitů. Jeho znalosti byly skutečně udivující a je nepravděpodobné, že by k nim dospěl pouze jako geniální samouk. Docela určitě měl dobré učitele už jako dítě a zřejmě i později. (formulácie typu "Docela určitě..." sa vyskytujú v texte častejšie a to bez adekvátneho dôkazového materiálu... Postupne sa v texte konkretizuje aj Liškova predstava o tom, kto vraj boli tými "docela zaručenými" učiteľmi...) Když se kolem roku 7 př. n. l. na nebi objevila nová hvězda, byli to právě esejští astrologové, kteří oznámili představeným sekty, že jejich propočty souhlasí s narozením Mesiáše. Bylo třeba ho však najít podle znaků, obsažených ve starých proroctvích. V krajním případě tomu i trochu napomoci. Tak se mohl mezi Esejci zrodit největší komplot v dosavadních dějinách lidstva, jehož důsledky však mohli jen těžko předvídat. Cílem bylo přesvědčit lid, že Mesiáš konečně přišel na svět a v pravý čas se objeví. To bylo z hlediska Esejců nejdůlezitější. Tak byli z možných uchazečů nakonec vytipováni Josef s Marší. (posledná Liškova veta už ani neznie ako hypotéza, ale ako ním prezentovaný a ničím nedokázaný fakt, ktorý v ďalšom texte rozvíja) .... Ale esejští astrologové to věděli přesně /kde hľadať Mesiáša/. Mesiáše vybrali totiž oni sami , podobně jako například buddhisté vybírají v Tibetu podle určitých znaků převtěleného dalajlámu. Ježíše vychovávali s pomocí jeho rodičů sami. Vždyť jak jinak si vysvětlit, že už jako desetiletý byl schopen vést učené věroučné disputace s knězi jeruzalémského chrámu? Musel mít vynikající učitele a v úvahu připadají jedině Esejci -- nejučenější z učených. (Niektoré texty z evanjelii Liška rôzne spochybňuje, že sa nestali tak, ako sú opisovane, ale niektoré texty - ako napríklad aj príbeh z Lukášovho evanjelia o tom, že dvanásťročný Ježiš múdro diskutoval v chráme so židovskými učiteľmi - berie ako fakty, ktoré potom sú akýmisi "dôkazmi" Liškových teórii. Liška nikde neuvádza kritérium, na základe ktorého vie posúdiť, ktoré texty z evanjelii treba brať ako historické fakty dokazujúce Liškove teórie a ktoré texty treba spochybniť a vyložiť inak, než ako sú prezentované v evanjeliách). To, že si Liška nevie inak vysvetliť príbeh dvanásťročného Ježiša, ešte neznamená, že to muselo byť tak, ako to vysvetľuje Liška, teda, že vraj Ježiš "musel mít vynikající učitele a v úvahu připadají jedině Esejci"...

...v případě Lazarova vzkříšení nemuselo jít nutně o zázrak prostě proto, že Lazar ve skutečnosti mrtvý nebyl. Sám Ježíš to potvrzoval nejprve slovy: "Lazar, přítel náš, spí. Jdu, abych ho probudil ze sna." (Jan 11, 11) Teprve potom Ježíš svůj výrok před apoštoly zpřesnil a prohlásil, že Lazar umřel. Měl se tak uskutečnit zatím největší zázrak před zraky mnoha lidí. Ježíš zřejmě znal skutečné příčiny Lazarovy choroby a věděl, že ho vzkřísí. Variant je v tomto případě více. Mohlo jít o požití nějaké drogy, epileptický, nebo psychotický záchvat, doprovázený hlubokým bezvědomím.Následoval Ježíšův zákrok, spojený se zázrakem oživení mrtvého, či spíše zdánlivě mrtvého, který se zřejmě v chládku hrobky mezitím probral. Stačilo odvalit vchodový zátaras za doprovodu Ježíšova výkřiku a Lazar se naprosto vyčerpaný vypotácel ven. Do úvahy je možné brát i posthypnotický spánek. Je vysoce pravděpodobné, že Ježíš hypnózu velice dobře ovládal a mohl jí už dříve svého přítele léčit. Možná Lazarovi vsugeroval určité pokyny, nutné k realizaci tohoto zázraku všech zázraků, kdo ví... Text z Jánovho evanjelia 11,11-14 hovorí jasne o tom, že Ježiš formuláciou o Lazarovom spánku hovoril obraznou rečou, veď v 13. a 14. verši sa píše toto "...Ježiš povedal o jeho smrti, a oni (učeníci) sa domnievali, že hovorí o spánku sna. A tak vtedy im povedal Ježiš otvorene: Lazar zomrel..." Ježiš aj inokedy používal obraznú reč - napr.: "Zborte tento chrám a za tri dni ho postavím" (myslel svoje vzkriesenie a nie kamenný chrám), Samaritánke povedal, že jej dá vodu, ktorej keď sa napije, už nebude mať smäd (a myslel tým "pitie" Ducha a nie vodu z nejakej studne...) Často bola jeho obrazná reč okolím nepochopená a tak tvrdenie, že Lazar ve skutečnosti mrtvý nebyl, akože "dokazované" Ježišovým výrokom, že "Lazar zaspal..." len potvrdzuje, že ani Liška Ježišovej obraznej reči buď nerozumie, alebo nechce rozumieť. Liška bez dôkazu predostrie fakt, že Lazar mŕtvy nebol a potom naformuluje niekoľko vyfabulovaných možností, ako sa mohol príbeh odohrať, aj keď sám na koniec uzná, že kdo ví... Ak Liška teda nevie, tak potom nemôže vylúčiť ani možnosť, že Lazar naozaj bol 4 dni mŕtvy a potom vzkriesený. Ak Liška túto možnosť bez dôkazu vylučuje, tak sa chová zaujate, ako človek "fanaticky" veriaci svojmu domnelému predpokladu (že Lazar "určite" nebol mŕtvy) a tento fanatický predpoklad potom divne obhajuje... Ďalší zvláštny spôsob Liškovej argumentácie - Což by bývalo nestačilo, aby ho /Ježiša/ za jeho údajné náboženské přečiny ukamenovali? Odpověď zní: nestačilo! Vše totiž nasvědčuje tomu, že Ježíš měl být ukřižován právě proto, aby mohl být později vzkříšen. Ukamenování by totiž znamenalo jeho jistou smrt, zatímco ukřižování dávalo alespoň nějaké šance k jeho možné záchraně. (zase ničím nepotvrdená fabulácia, za ktorou nasleduje ničím nepodložený predpoklad obviňujúci Ježiša a akýchsi jeho tajomných spoločníkov z podvodného plánu) Vyjdeme-li z předpokladu, že se jednalo o předem připravený plán, na jehož konci se měl uskutečnit v duchu starých proroctví zázrak Mesiášova zmrtvýchvstání jako konečný důkaz toho, že Nazaretský byl skutečně oním dlouho očekávaným božím vyslancem a Spasitelem Izraele, pak se nám průběh ukřižování jeví poněkud jinak a skutečně tu narážíme na zcela nepochopitelné skutečnosti. ... Pokud byl Nazaretský skutečně odchovancem Esejců, jejich speciálně vyškoleným agentem, předurčeným hrát roli Mesiáše, pak nepochybně ovládal i umění vyrovnávat se s mezními situacemi. Zdá se, že Ježíš po celý svůj život provozoval i autogenní trénink.... Opomeniem to, že teraz Liška Ježišovo odchovanie Esenmi dáva ako jednu z možností, aj keď vyššie to bez adekvátnych dôkazov prezentoval ako možnosť jedinú. Liška stále počíta jedine s nejakými možnosťami, že s Ježišom to "muselo" byť nejak inak, než jednoducho tak, že naozaj zomrel a bol vzkriesený a v tomto svojom presvedčení. Liška neváha prezentovať Ježiša hoc aj ako akéhosi podvodníka a agenta, ktorý hral roli Mesiáše. Aj nezlomenie Ježišových kostí doviedlo Lišku k prezentovaniu zvláštnych fantázii - ...A navíc se lámání kostí provádělo běžně i v případech, kdy viseli odsouzenci na kříži již v bezvědomí. Nebyl proto žádný důvod této exekuce Ježíše ušetřit. Přesto k ní právě v jeho případě nedošlo, což je určitě hodně podezřelé, a lze se domnívat, že velitel římské stráže Longinus byl někým uplacen za to, že k lámání nevydal příslušný rozkaz. ... ..Není dokonce vyloučeno ani to, že byl tento Longinus tajným přívržencem Nazaretského, protože později se podle tradice stal křesťanským biskupem v Kappadokii. A právě tento Longinus zasadil bezvládně visícímu Ježíšovi ránu kopím z milosti, která podle tradice směřovala od boku šikmo vzhůru až k srdci. Hrot kopí probodl srdce a ukřižovaný nešťastník byl zbaven svého dalšího trápení. Evangelia však potvrzují, že po této ráně došlo u Ježíše z boku k výronu krve a vody. Ale v řeckých textech je pro tohle zranění užito slovo »nyssein«, což je označení pro lehké protržení kůže, nikoli hlubší, či dokonce smrtelné poranění. Na tomto mieste sa Liška akosi striktne drží dokonca jedného gréckehoslova z evanjelia, akoby Liškov výklad tohoto slova dokazoval skutočnosť, ktorá sa tam stala, aj keď Liška nebol očitým svedkom tej udalosti a teda nemôže vedieť, čo sa tam v skutočnosti stalo... Kontext celého odseku v evanjeliu vyznieva tak, že autor evanjelia píše o udalosti ukrižovania tak, že Ježiš tam bol zabitý a Liška usudzuje z jedného gréckeho slovíčka, akoby ním chcel autor evanjelia zašifrovať do textu evanjelia správu o tom, že Ježiš zabitý nebol, ale iba ľahko zranený rímskym vojakom, ktorý bol súčasťou "podvodu o Mesiášovi". Aj inde Liška spochybňuje kontext celých viet z evanjelii, ale tu založil svoje tvrdenie na jednom gréckom slove »nyssein« použitom v evanjeliu, akoby to slovo bolo dostatočným dôkazom Liškových fabulácii. ...dle biblistů mezi Kristovým skonem a dopravením jeho těla do připravené hrobky uplynuly asi dvě hodiny. Josef z Arimateje a Nikodém, dva kněží sanhedrinu, se ujali úkolu Ježíšových hrobníků. Židovský Zákon věřícím zakazoval poskvrnit se v předvečer svátku paschy (židovských Velikonoc) dotykem s mrtvolou, avšak aktéři Ježíšova pohřbu tohoto zákazu nedbali. Proč? Je jen jediné možné vysvětlení: věděli, že Ježíš z Nazaretu ve skutečnosti mrtev není. Liška opäť vidí len jediné možné vysvetlenie Nikodémovho a Jozefovho konania a nie je náhodou, že Liška vidí práve také vysvetlenie, o ktoré mu stále ide, totiž to, že Ježiš mŕtvy vraj nebol. Formulácia - Je jen jediné možné vysvětlení je od Lišku veľmi trúfalá a svedčí o tom, že jeho prístup k tejto záležitosti je naozaj tendenčný, ba až slepo fanatický. ... Ať tak či onak, nalezneme v evangeliích celou řadu důležitých indicií, svědčících o tom, že Ježíš ukřižování přežil a že nevstal zázračně z mrtvých, nýbrž byl pouze vzkříšen. ... Věc je naprosto jasná. Ježíš přežil své ukřižování. Předem dohodnutá akce na jeho záchranu (nezapomínejme, že sám několikrát předpovídal apoštolům své zmrtvýchvstání) byla úspěšná...Přijmeme-li hypotézu, že Ježíšovo misijní vystoupení bylo akcí předem připravenou od samého počátku až do konce a že přežil nakonec své ukřižování, zůstává nám ten největší otazník. Pokud Ježíš přežil, kam tedy najednou zmizel? V tomto odseku som podčiarkol dve Liškove podobné tvdenia, ktoré sa snažil v texte "dokázať" a raz to tvrdenie uvádza ako Věc je naprosto jasná a potom o pár riadkov neskôr túto naprosto jasnou věc znovu formuluje podobnými slovami o pripravovanej akcii avšak už to uvádza ako hypotézu... Liška používa slová a tvrdenia ako ho napadne... Niečo je podľa neho jasné a určite tak ako on tvrdí a nemôže to byť vraj inak a po čase to isté uvedie len ako jednu z možností... Ak teda nevie ako to bolo, doporučoval by som mu, nech bez dôkazov fanaticky nevykresľuje Ježiša ako "zaručeného" podvodníka a nech na viacerých miestach volí formulácie viac zodpovedajúce miere NEdokázanosti a nepresvedčivosti jeho tvrdení. Ja k vzkrieseniu Ježiša pristupujem z hľadiska viery a NEsnažím sa ho dokazovať hlavne historickými faktami ani filozofickými diskusiami. Ide mi o to, žiť vo viere ako nasledovník Ježiša a verím Mu, že ON vie dokazovať svoje vzkriesenie a že aj dokazuje a je na každom jednotlivom človeku ako sa kto vysporiada s konaním, ktoré voči každému jednotlivcovi Boh jedinečne a konkrétne koná. Boh okrem iného koná i to, že buduje spoločenstvá tých, ktorí Mu veria, aby sa v nich prejavoval Jeho Duch svojou Láskou a Mocou aj na svedectvo pre tých, ktorí zatiaľ neveria. Len samotné náboženské slová o Bohu (bez skutočnej Lásky a Moci Jeho Ducha), nie sú skutočným svedectvom o Bohu.


Zdroj: poslané na email
Re: Tajemství Ježíše z Nazaretu



image

http://ilusoria-yhwh.webatu.com